StarDance IV …když hvězdy tančí – soutěžící

Saša Rašilov

herec
výška 175 cm
38 let

Saša se narodil ve znamení Lva. Své účinkování ve StarDance bere jako velmi příjemnou výzvu vstoupit do vod, které příliš dobře nezná. Tvrdí o sobě, že je trpělivým žákem, který se nevzteká, neodkopává boty a neutíká z tanečního parketu. Mezi jeho koníčky patří šachy, muzika, příroda a koně. Jeho nesplněným snem je velký koncert s vlastní kapelou.

Jaké máte ambice ve StarDance?

StarDance není slavnostní taneční přehlídka, ale soutěž. Ambicí by tedy mělo být vítězství. I když vítěz bude jen jeden, měli bychom se všichni snažit, být co nejlepší. Na rozdíl od herectví jsou v tanci, ve kterém jde také o umělecké vyjádření, daná určitá kritéria. Ta se dají podle mě celkem objektivně hodnotit a poměřovat. To mě na tanci baví.

Jaké jsou vaše první dojmy z Karolíny?

Na prvním setkání jsem si řekl, že tanečnici mám evidentně velmi šikovnou, krásnou a zkušenou. Jen jsem se ptal sám sebe, jak se jí asi dorovnám? Uklidnil mě teprve druhý dojem. Pochopil jsem, že je velmi schopná trenérka, která je absolutně připravena mě učit a své zkušenosti mi předávat. Uvidíme, jestli budu schopen se vše naučit. Myslím, že si rozumíme výborně.

Co vás nejvíce překvapilo?

Fakt, že jsem se základnímu tanečnímu pohybu ve svém profesním životě velmi vzdálil. Je složité dostat se do vnitřní i vnější fyzické souměrnosti, aby se mohl člověk začít pohybovat po parketě a říct si, že jeho pohyb pomalu ale jistě směřuje k něčemu, co se jmenuje tanec (úsměv).

Máte taneční?

Ano. Ty jsme absolvovali se spolužákem z konzervatoře v podstatě z legrace. Ve škole jsme tanec neměli a chtěli jsme poznat atmosféru tanečních. Chodili jsme na Žofín, kde v té době ještě působil nestor všech tanečních mistrů pan Dušan Konečný, což byl vyhlášený seladon. Zažili jsme tam velmi příjemnou atmosféru hromadného honu za elegancí.

Máte na taneční nějakou veselou vzpomínku?

Pamatuji si, že před první volenkou byla hromada mužských těl na jedné straně sálu a hromada dívčích těl na druhé straně sálu. Pan profesor nás velmi citlivě nabádal, abychom nepodceňovali výběr své první taneční partnerky. Tvrdil, že může být pro život velmi důležitá (smích). Já jsem se mezitím dostal do poetické nálady. Když pronesl větu, abychom se zadali, nechápal jsem, proč se všichni chlapci zuřivě rozběhli na druhou stranu. Brzy jsem pochopil, že všichni spěchali proto, aby ulovili ty nejhezčí holky. Mou první partnerkou byla taková malá podsaditá dívenka, učnice oboru kuchařka. Jako taneční partnerka byla ale skvělá, protože byla velmi sveřepá a nic ji neporazilo. Šlapání po nohách snášela velmi statečně.

Co vám dělá největší problém?

Chodit vzpřímeně a držet rovnováhu. Mám pocit jako bych se znovu učil chodit (smích).

Zdroj: Star-dance.cz

Gabriela Straková

ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete